Dne 28. října 1918 byla vyhlášena československá samostatnost. Po svém návratu z války svolal velitel František Pípal mimořádnou valnou hromadu do hostince u Novotných, na něž promluvil o významu československé samostatnosti. Schůze se zúčastnilo mnoho občanů, sál byl obsazen do posledního místa. Žáci místní školy přednášeli básně a zpívali národní písně. Toho dne se shledávali členové sboru a bylo zjištěno, že celá řada jich schází. Padl František Kolář, nezvěstný byl Josef Rychetský, Karel Frydrychovský, Josef Kubík, Josef Novotný. Později bylo zjištěno, že všichni padli. Valná hromada byla zakončena zpěvem národní hymny.
Roku 1919 byli zvoleni tito funkcionáři sboru. Starosta Jan Vytiska, velitel František Pípal, náměstek velitele František Řáda, dále byli do výboru zvoleni Josef Burian, František Štěpánek, Josef Slavík, Ferdinand Tymych. Bylo získáno též 14 nových členů, takže sbor měl 44 členů.
V prvních letech po válce sbor velmi dobře pracoval. Členové sboru pořádali výlety do okolí, přednášky, hrálo se divadlo. V této době obdržel sbor dvakrát uznání od okresního hejtmanství v Pelhřimově. Členové sboru se zúčastnili župního sjezdu v Pelhřimově roku 1921 a v Olešné roku 1922. U požáru zasahoval sbor roku 1923 ve Vyskytné, hořelo v pazderně pana Rásochy a v Dudíně. Roku 1925 se zúčastnil při likvidaci požáru stavení čp. 5, který se rozšířil na stavení čp. 121. Obě stavení shořela.
Roku 1923 oslavil sbor 40 let svého trvání. Dne 15. července se konal ve Vyskytné župní sjezd župy pelhřimovské. Zúčastnily se ho sbory: Rohozná, Pelhřimov, Olešná, Strměchy, Zachotín, Sázava, Nový Rychnov, Nová Cerekev, Pavlov, Proseč pod Křem., Plevnice, Hojkov a Svépravice. Dopoledne se konal koncert na návsi a uvítání sborů. Odpoledne procházel průvod obcí ke cvičišti na návsi. Zde provedlo 72 mužů pořadové cvičení se sekerkami. Dále bylo cvičeno se žebříky a stříkačkou. Slavnost byla zakončena veselicí v parku pod kostelem. Sjezdu se zúčastnilo celkem 213 hasičů. Tato slavnost byla hojně navštívena občany z Vyskytné i z širokého okolí a mnozí nešetřili chválou a uznáním. Další léta se konalo každoročně cvičení, hasiči se zúčastňovali sjezdů a zasahovali u požárů. Z těch větších zaznamenán požár roku 1927 v Dudíně, kde shořela 2 obytná stavení a velký požár v Novém Rychnově, kde shořelo 7 stavení. U tohoto požáru se vyskytenský sbor dobře vedl a uhájil před ohněm kovárnu, která přiléhala k hořícímu stavení. Za tuto činnost obdržel sbor písemnou pochvalu od pana Ančerleho.
Roku 1933 oslavil dobrovolný sbor hasičů 50. výročí svého vzniku. Toto kulaté výročí vedlo k tomu, aby byla provedena rekapitulace jeho činnosti za uplynulá léta. Od roku 1883 do roku 1932 se sbor zúčastnil pro likvidaci 85 požárů, z toho 23 ve Vyskytné a 62 v okolních obcích. Peněžní příjmy sboru činily: od obce Vyskytná Kč 2 534,--, od záložny Kč 1 000,--, pojišťovny Kč 886,--, dary od jednotlivců Kč 542,--, od zemského fondu Kč 2 140,-- a Jednoty pošumavské Kč 764,--. Vydání na dobročinné účely Kč 1 585,--, na výzbroj a výstroj Kč 10 965,--. V oblasti kulturního dění bylo sehráno 12 divadelních představení, uspořádáno 48 plesů, 28 výletů a 52 přednášek. Již z tohoto přehledu je patrné, že se sbor od svého počátku aktivně podílel na veškerém dění v obci.
Aby důstojně oslavili 50 let trvání sboru, rozhodli se vyskytenští hasiči, že zakoupí motorovou stříkačku. Stará stříkačka v té době již svým výkonem nevyhovovala. Proto byla podána žádost k obecnímu zastupitelství ve Vyskytné, aby se zaručilo za obnos, který se na koupi nové stříkačky nedostával. Obecní zastupitelství této žádosti nevyhovělo. Členové sboru se proto rozhodli, že se stříkačka koupí a zbytek peněz se vydluží a všichni členové podepíší dlužní úpis. Dne 18. května 1933 byla zakoupena motorová stříkačka od firmy Vyskočil a syn v Telči za Kč 29 000,-- i s příslušenstvím. Stříkačku dodala firma do Vyskytné 29. června a téhož dne byla odborně vyzkoušena. Zkouška byla provedena bez závad.
Samotné oslavy 50 let trvání sboru proběhly 2. července 1933, kdy byl s usnesením župy konán ve Vyskytné župní sjezd. Sjezdu se zúčastnily tyto sbory: Opatov, Mysletín, Rohozná, Nový Rychnov, Pavlov, Plevnice, Proseč pod Křem., Pelhřimov, Rynárec, Dolní Cerekev, Cejle, Sázava, Olešná, Zachotín, Milíčov, Strměchy, Utěchovice a Hojkov. Celkem asi 180 mužů a 15 žen. Největší pozornost věřejnosti patřila cvičení s novou motorovou stříkačkou, které provedl vyskytenský sbor. Nutno dodat, že málokterý sbor byl stříkačkou vybaven.
Prvního požáru s novou stříkačkou se sbor zúčastnil v Ústí 25. července 1933, kde sklidil za svou práci při likvidaci požáru pochvalu.
Roku 1937 proběhly volby nových činovníků sboru. Sbor poděkoval veliteli Františku Pípalovi za 35 letou činnost ve funkci velitele, a Janu Vytiskovi, který vykonával funkci starosty 26 let. Novým starostou vyl zvolen František Vopálenský a novým velitelem Josef Potěšil. Dále byli zvoleni do výboru tito členové: Jaroslav Pípal, Rudolf Vytiska, Josef Kolář, Jaroslav Dolejší, Josef Dvořák, Jan Kokeš, František Vytiska, Josef Slavík, Josef Řáda a Rudolf Bína.
Od roku 1930 do roku 1939 se sbor zúčastnil mnoha požárů především ve vlastní obci. Byl to požár roku 1930 na čp. 31, roku 1931 na čp. 67 a čp. 66. Dále se zúčastnil likvidace požáru roku 1932 na čp. 103, kde hořel obchod. Roku 1933 likvidoval požár obecního chudobince a roku 1939 požár na čp. 26 a na Beledince. V této době od roku 1937 je výcvik požárníků zaměřen také k branným potřebám a civilní obraně, neboť každému bylo jasné, jaké nebezpečí hrozí ze sousedního fašistického Německa. Po mobilizaci roku 1938 a Mnichovském diktátu následuje nejhorší období v dějinách celého národa – fašistická okupace. Činnost sboru byla ochromena, neboť německá mašinérie chtěla, aby sbory dobrovolných hasičů pracovaly pro jejich cíle. Přesto i v této době plnili hasiči hlavní poslání, které je vyjádřeno heslem „bližnímu k obraně a vlastní k oslavě“.